Pokud žijete v horských oblastech a v místech, která jsou blíže západnímu chladnému oceánskému proudění, nejste tolik zasaženi letními vedry, neboť tu nepřevládá tzv. kontinentální počasí, a navíc jistou roli hraje nadmořská výška. Kupříkladu na Božím Daru či na Fichtelbergu v Krušných horách se v červenci a v srpnu pohybují denní maxima v rozmezí od 21 do 26 stupňů Celsia, takže tam klimatizace v podstatě nemá význam, zato v Brně či Břeclavi běžně v létě teploty stoupají nad třicet a v roce 2015 se šplhaly až k 37 stupňům Celsia. Jestliže takové teploty zasáhnou člověka v produktivním věku, který přes den pracuje a v noci si musí odpočinout, dejme tomu dva, tři dny za sebou, je to vysilující, ale dá se to ještě zvládnout, ovšem udeří-li letní vedra třeba 14 dnů za sebou, jak tomu bylo právě v roce 2015, může jít i o život.
Jižní Morava je vedry ohrožována více, než jiné části území
Jste ohroženi úžehem? Tuto otázku byste si měli klást vždy, když se očekává výskyt takovýchto extrémních jevů. Úžeh je onemocnění způsobené nikoli přímým sluncem, ale vysokou teplotou a může vzniknout třeba u vysokých pecí. Úžeh vás tedy může ohrozit i doma, pokud je slunce pod mrakem, ale stále je vedro na padnutí.
Montáže klimatizací v Brně Sunus a blízkém okolí na jihu Moravy mají význam, protože krajina je převážně nížinného charakteru a s velmi dlouhým slunečním svitem. Proto se tu také daří mnoha zemědělským plodinám, a tuto oblast také ohrožuje sucho mnohem více, než v jiných oblastech České republiky. Klimatizace pomáhá zejména v nočních hodinách, protože nedostatek spánku může za takovéhoto počasí vyvolat i kolaps organismu, ale samozřejmě je vhodné srazit teplotu o pár stupňů i přes den, ovšem pozor. Budete-li se pohybovat mezi venkovním a vnitřním prostředím, rozdíl mezi teplotami by tu neměl přesáhnout pět stupňů Celsia, kvůli teplotnímu šoku, který může být i příčinou infarktu či mozkové mrtvice.