I dítě si čas od času potřebuje odpočinout. Od všelijakých povinností, a také od rodičů. I rodiče si potřebují odpočinout. Od všelijakých povinností, péči o své děti nevyjímaje. Jenže jak to udělat, pokud mají tito všichni zrovna na krku období zvané prázdniny? Jak to zaonačit, aby si nemuseli být neustále na očích?
Dítě je v takovém případě možno svěřit prarodičům. Konec konců i ti mají zásluhu na tom, že jsou tyto děti na světě, tak proč by se nemohli občas trochu postarat, že? Zejména pokud chtějí a lze jim důvěřovat.
Jenže ne každý dosud prarodiče má a ne každý dědeček s babičkou jsou dosažitelní. A pokud tito vypadnou ze hry, zbývá vlastně jediná možnost. Tedy jediná legální možnost. Děti lze zkrátka poslat i někam na tábor.
Jsou rodiče, kteří posílají své děti na takový tábor často a rádi. Protože a dítě se nevzpouzí, proč této možnosti nevyužít, že?
Největší oblibě se těší klasické a příměstské tábory. Přičemž každé z nich z poněkud odlišných důvodů.
Přednostmi klasického letního tábora jsou:
a) Kompletní zaopatření dětí po čtyřiadvacet hodin denně
b) Možnost prožít souvisle větší množství zážitků
c) Získání cenných dovedností a zkušeností
d) Navázání nových přátelství
e) Učení se samostatnosti
f) Odtržení se od moderních technologií.
Výhodami táborů příměstských jsou pak:
a) Nižší cena vyplývající z toho, že zde děti tráví pouze část dne a nenocují tu
b) Absence času na stesk po domově
c) Odloučení od rodičů pouze část dne, již tito mohou v klidu strávit třeba v práci
d) Zajímavé programy
Mezi nevýhody klasických táborů, jež pochopitelně nemůžeme nezmínit, protože také existují, patří:
a) Tu větší a tu menší stesk po rodičích
b) Absence rodičovského dozoru nad dětmi a jejich počínáním si
A mezi nevýhody táborů příměstských patří:
a) Každodenní nutnost vyzvednutí dětí rodiči
b) Smíření se s tím, že jsou tyto tábory nejednou pouhým „odkladištěm dětí“
Ovšem ať už má ten který tábor i své nedostatky, mělo by mít každé dítě možnost si to aspoň někdy v životě zkusit. Co to takový tábor je. Protože i kdyby se ne všechno vyvedlo, dobré vzpomínky v paměti zůstanou a to špatné může být zapomenuto.
Nebo si snad myslíte, že si dnes ještě někdo vzpomene na jednu dávnou epizodu, kdy bylo na našem táboře přímo neskutečně sebevědomé dítko – které se při noční bojové hře strachy málem pokakalo?